Sobota

Sobota má u adventistů mimořádný význam. Ale… Je těžko ji definovat, a ještě těžší je najít v té definici smysl.

Přikázání:

…Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku…

Zde problém začíná. Který den je první a kdy začíná a končí den? Adventisté chápou Bibli doslovně a když tam něco není, nemají problém si to k Bibli přilepit. (Přestože „běda tomu kdo by něco přidal nebo ubral“.) Jeden by si laicky myslel, že jde o pravidelné opakování a nezáleží na počátku, ale ne.

Věroučný článek 20 tedy praví:

20. Sobota

… času od večera do večera (od západu do západu slunce) …

(zdroj)

V anglickém originále:

20. The Sabbath

… time from evening to evening, sunset to sunset…

(zdroj)

Tady je to paskvil. Chtěli upřesnit, kdy začíná den a uvedli dva rozdílné pojmy. Večer je časový úsek kdy se začíná stmívat a západ slunce je moment, kdy Slunce zapadne. Aby to bylo ještě zmatenější tak se do českého překladu vloudily závorky. Není jasné, jestli básník chtěl upřesnit, co se myslí pojmem „od večera do večera“ nebo naopak pojem „od západu do západu Slunce“ není tak důležitý, a proto je v závorce. Ostatně anglofonní adventisté v tom nemají jasněji. Doufám, že když je Slunce uvedeno s malým „s“ jde o gramatickou chybu, a ne o nějaký jinotaj.

Církevní řád naštěstí situaci zpřesňuje, praví:

„…od západu slunce v pátek večer do západu slunce v sobotu večer…“

(zdroj)

A kdo by ještě pochyboval tak ať se podívá do starších Úkolů sobotní školy. Na páteční straně na konci byl čas západu Slunce uveden. Podobně jako v Jitřence.

Hurá, adventistům se podařilo stanovit konkrétní čas, kdy začíná Sobota, tedy i kdy začíná den. Čas západu Slunce je obecně uznávaným začátkem soboty i v adventní praxi. Jenže tento čas nemá žádný význam je to pouhá domluva.

V přírodě ráno plynule přibývá světlo a večer ubývá. Když chceme k něčemu vztáhnout začátek dne, musíme si něco vymyslet. V historii to různé národy dělaly různě. Někdo začínal den svítáním, někdo západem, někdo začínal den půlnocí. Jde jen o dohodu. Tak si adventisté vybrali židovský kalendář. Den začíná západem Slunce. Není to nic zvláštního. Takzvaný Italský čas nebo u nás Staročeský čas se dlouho používal. Bylo to praktické. Lidé běžně neměli hodinky, a tak byl západ Slunce vhodným přírodním jevem, ke kterému vztáhnout začátek dne. Staročeský čas najdete i na Staroměstském orloji. Odečtete jej na vnějším kruhu a vidíte že číslice 24 je umístěna na času západu Slunce. Ten se v průběhu roku otáčí tak jak se mění čas západu Slunce podle dnešního používaného německého času.

Z toho důvodu slavíme Štědrý den večer 24. a v Americe až 25. Je to stejný den, ale podle naší dohody ten den začíná dříve než v Americe. Stejně tak dnes pro adventisty začíná sobota pátečním večerem místo dnešní dohody, že den začíná půlnocí. Jde jen o jiný kalendář.

Tak výborně, západ Slunce je ten pravý moment pro start soboty. Jenže kdy zapadá Slunce? A tak si opět zvolíme, že to je tehdy, když se celý sluneční kotouč schová za horizont. Což je pro běžného adventistu nemožné určit. V horách je horizont jinde než u moře, často je Slunce zakryto mraky, a proto máme čas západu Slunce někde napsaný, na minutu přesně. A opět jde o dohodu, protože kdy zapadlo Slunce? Když se kotouč dotkne horizontu, nebo když se horizontu dotkne střed Slunce nebo když se Slunce schová celé? Světlo ze Slunce k nám letí asi 8 minut a 20 sekund. Západ Slunce trvá asi 3,5 minuty. Takže když se díváme na zapadající Slunce, díváme se do historie a Slunce je dávno pod horizontem. Jde tedy o zdánlivý čas západu Slunce nebo o ten, kdy Slunce „zapadne“ geometricky? Řekněme, že si dohodou opět jeden zvolíme. Jenže čas západu Slunce je jiný v Jablunkově a jiný v Aši. Přesto je dohoda taková, že pro celou republiku platí pražský čas. Což narušuje snahu začít sobotu na minutu přesně. Je těžké v tom najít smysl, nejspíš proto, že tam žádný není.

Ještě pro zajímavost. Damašský dokument, jehož kopie byla také nalezena mezi svitky od Mrtvého moře, stanoví s ohledem na zachovávání Sabatu že, Nikdo se nesmí v pátek zabývat jakoukoli prací od chvíle, kdy sluneční disk stojí nad obzorem ve vzdálenosti rovnající se svému průměru, z čehož zřejmě vyplývá, že klášterní společenství, zabývající se touto prací, uvažovalo s koncem dne krátce před západem Slunce.

(Wikipedie)

Když se na začátek dne podíváme blíže, zjistíme, že jde jen o dohodu bez jakéhokoliv významu. Takže proč adventisté začínají sobotu na minutu přesně?

Čím je Sobota doopravdy

Pravý význam soboty je pro adventisty jinde. Je to šibolet. Znak, kterým se odlišují od jiných podobných skupin. Šibolet je jeden ze znaků sekty.

Na sobotu se klade extrémní důraz. Až takový, který vede k výše popsaným absurditám. Její význam není ve slavení soboty, ale v tom lišit se od ostatních, zde konkrétně od katolíků. Jak přesně stanovili začátek soboty je ve skutečnosti mírou, jak moc na odlišení záleží.

Současně je vidět, jak jsou slepí při plnění „Boží vůle“. Ukažme si ještě dva případy, kdy Sobota pozbývá významu.

Willy Fog v sobotních nesnázích

Představme si, že je Willy Fog adventistou a po své cestě kolem světa za 80 dní chce slavit sobotu. Trable se západem Slunce vyřešil nějakým důmyslným vynálezem, jako vystřiženým z wernerovky. I přes to teď musí slavit sobotu v jiný den než adventisté, kteří nevytáhli paty z Londýna. Zatímco londýnští adventisté napočítali 79 západů slunce, Willy Fog jich napočítal už 80! A to všichni počítali dny stejně podle západů Slunce. Kdy je sobota teď? Řídí se začátek dne vždy západem slunce nebo ne? A má to nějaký praktický význam?

Otázka polárních kruhů

Slunce zde zapadá nějak volněji. Jsou doby, kdy nechce zapadnout několik „dní“ a naopak jsou doby kdy nechce vyjít. Běžný život se během polárních nocí řídí UV lampou v okně, ale co ten sobotní život?

Už je sobota?

Pro jižní polární kruh možná otázka nemá význam, je za ním jen Antarktida, ale za severním jsou města jako Norilsk, Murmansk a dalších 93 sídel. To jsou sta tisíce lidí, kteří si se sobotou neví rady.

Nevím, jak to severní adventisté řeší, ale říct si, že převezmeme čas západu slunce, stejný jako na daném poledníku je plivnutím do tváře celé sobotě. Představte si, že by na to nějaký adventista přistoupil a pak by se začal točit kolem severního pólu. To by měl jednu sekundu pátek a příští sobotu. Neřkuli kdyby si na pól stoupl. To by byla sobota stále a nikdy! Nehledě na to, co právě dělá Slunce.

Podobenství o sobotě

A toto podobenství o adventistovi na pólu krásně ilustruje sobotu. Je a není současně. Adventisté ji mají jen aby se odlišili od jiných podobných skupin a v realitě neexistuje.

Až si zase budete dělat při zahájení soboty „kolečko“, představte si uprostřed kolečka severní pól a zamyslete se, jestli náhodou jenom nedemonstrujete svoji domnělou morální převahu nad katolíky.

První den

A který den je první? Nikdo neví. V Evropě týden začíná běžně pondělím, v Americe nedělí. Katolíci si zvolili že slaví neděli, možná proto že sídlí v Římě a adventisté vznikli v Americe tak mají jako sedmý den sobotu. Opět je to jen o volbě kalendáře. Nikdo se už nedopátrá, který den byl prvním.